České akademické tituly jsou na první pohled poměrně složitou disciplínou, chaos v nich často mají i studenti, kteří se na akademické půdě vysoké školy pohybují už několik let. Co si v takovém případě mají počít ti, kteří poprvé vkročí do přednáškového sálu a neví, co jsou to kredity a semináře a najednou stanou tváří v tvář svému vyučujícímu, který má deset titulů před jménem a deset titulů za jménem? Jak se v tom má člověk vyznat, a jak ho v případě nutnosti oslovit správně, který vysokoškolský titul má přednost, aby si hned napoprvé neuřízl pořádnou ostudu?
Špatné návyky v souvislosti s oslovováním pedagogických pracovníků pramení z prostředí středních škol. Spousta středoškoláků je zvyklá své učitele oslovovat „pane profesore“, aniž by věděli, co to přesně znamená. Profesor není alternativa či synonymum učitele. Na vysoké škole byste tímto uvažováním způsobili pěkné faux-pas. Titul profesor je jeden z nejvyšších, které v České republice může člověk získat, proto je u nás jen hrstka lidí, kteří jim disponují. Oslovovat tedy všechny pedagogy titulem profesor je základní chyba.
V prostředí českých vysokých škol existuje celá řada různých titulů. Základním pravidlem je myslet na jejich hierarchii, zvlášť v situaci, kdy jich má člověk víc. Všechny pedagogy oslovujeme jejich nejvýše dosaženým titulem. To znamená, že pokud má člověk titul bakalář, magistr a doktor, oslovujeme ho „Vážený pane doktore“. V e-mailové korespondenci se zpravidla nepoužívá oslovení, které by kombinovalo titul a příjmení zároveň, například: „Vážený pane magistře Černý.“ Není to špatně, ale je to nadbytečné.
Myslete také na správné skloňování titulů. Pokud oslovujete ženu, která má titul magistra, je potřeba, abyste napsali „Vážená paní magistro.“ Oslovení „pan“ a „paní“ se v takových případech využívá bez ohledu na to, jestli je člověk vdaný/ženatý. Oslovit tedy pedagožku „Vážená slečno magistro“ by byl pořádný průšvih.
Čas od času se také můžete s člověkem, který se pyšní dvěma totožnými tituly. Tituly Mgr. et Mgr. Tedy například znamenají, že dotyčná osoba vystudovala dva různé magisterské programy.
Dalším důležitým tématem je správné umístění titulu. Proč se některé píší před jméno a jiné za jméno? Proč se za některými píše čárka, a proč existují tituly s velkým, ale i malým písmenem? Jakým titulem oslovovat člověka, který jich má víc, a jak se vlastně jmenují? Pojďme si postupně zodpovědět všechny tyto otázky a probrat jednotlivé tituly, abychom si v nich udělali pořádek.
DiS. = diplomovaný specialista / diplomovaná specialistka
Neměli bychom zapomínat na absolventy vyšších škol odborných, kteří po úspěšném absolvování studia získávají titul diplomovaný specialista/specialistka. Studium obvykle trvá dva až tři roky, nejedná se o klasický vysokoškolský titul a člověka zpravidla oslovujeme pouze příjmením. Oslovovat někoho „Vážený diplomovaný specialisto“ není běžné. Diplomovaný specialita má zkratku DiS., ta se píše za jménem a oddělujeme ji čárkou.
Bc. = bakalář/bakalářka – oficiálně nejnižší vysokoškolský titul
Bakalář je nejnižší vysokoškolský titul, jehož dosažení předchází tři roky studia. Absolventi bakalářského studia získávají tituly Bc. (bakalář), případně Bc.A (bakalář umění). Obdobně jako u diplomovaného specialisty, ani bakaláře obvykle neoslovujeme titulem. Spojení „Vážený pane bakaláři“ tedy radši vynechte, mnohem lepší varianta je oslovení příjmením.
Mgr. = magistr/magistra
Pokud bychom po pomyslném žebříku postupovali směrem nahoru, dostali bychom se k vysokoškolskému titulu magistr. Magisterské studium může mít dvě formy – buď dvou až tří leté, které navazuje na studium bakalářské, nebo pětileté, které začínáte studovat rovnou po maturitě. Tyto absolventy už obvykle oslovujeme titulem. Spojení „Vážený pane magistře / Vážená paní magistro“ je tedy tentokrát na místě. Titulem magistr jsou obvykle obdaření absolventi humanitních oborů. Na akademické půdě se lze setkat také s titulem MgA., což je magistr umění.
Ing. = inženýr/inženýrka
Titul inženýr zpravidla získávají studenti technických, zemědělských, lesnických, vojenských nebo ekonomických oborů. Takové lidi pak oslovujeme titulem, tedy „Vážený pane inženýre / paní inženýrko.“ Další možností je pak Ing. Arch, tedy inženýr architekt. V tomto případě je můžeme oslovovat také: „Vážený pane architekte /paní architektko.
MUDr., JUDr., PhDr., Ph.D., RNDr., ThDr., PaedDr., MDDr., MVDr., PharmDr. = doktor/doktorka
Lámete si hlavu nad množstvím těchto zkratek? Na první pohled možná vypadají složitě. Jistě vás ale potěší, že akademiky s těmito tituly můžete jednoduše oslovovat „Vážený pane doktore/paní doktorko“. Lidé, kteří se pyšní titulem doktor/doktorka jsou absolventi doktorských studijních programů, kterým se také říká postgraduální. Jejich studium v lékařských oborech trvá šest let, ostatní doktoři studují zhruba tři až pět let.
MUDr. – doktor/ka medicíny
JUDr. – doktor/ka práv
ThDr. – doktor/ka teologie
PaedDr. – doktor/ka pedagogiky
MDDr. – doktor/ka doktor zubní medicíny
PharmDr. – doktor/ka farmacie
RNDr. – doktor/ka přírodních věd
MVDr. – doktor/ka veterinární medicíny
PhDr. – doktor/ka filozofie (někdy také Ph.Dr.)
doc. = docent, prof. profesor
Nejvyššími tituly, které člověk v prostředí českých vysokých škol může získat, jsou doc. (docent) a prof. (profesor). Oslovujeme je tedy „pane docente“ nebo „pane profesore“. Docent je vědecko-pedagogická či umělecko-pedagogická hodnost. V hierarchii vysokoškolských titulů je vyšší než odborný asistent a nižší než profesor. Titul profesora nelze získat tak snadno, takové akademiky jmenuje prezident republiky na základě předchozích návrhů rady vysoké školy.
Možná se vám zdá, že lpění na titulech, je nesmyslné a sebestředné. Je potřeba si ale uvědomit, že správným užíváním titulu vyjadřujete úctu jak pedagogovi, tak univerzitě, ve které se pohybujete, a jejíž titul jednou budete sami hrdě nosit. Rada na závěr tedy zní – naučte se rozlišovat mezi jednotlivými tituly, mějte na paměti důležitost jejich hierarchie a v případě komunikace s jakýmkoli pedagogem si dopředu zjistěte, jaké má tituly a logicky si tak odvoďte, jaké oslovování zvolit.
Zajímavé téma? Tak proč si nepřečíst článek Nejdivnější obory, ve kterých můžete získat ve světě titul, nebo Výhody a nevýhody vysoké školy či starší podobný článek na téma Jak oslovovat na vysoké škole.
