Je jedno, jestli jste vyplašeným prvákem nebo se na vysokých školách zkušeně poflakujete už deset let, aniž byste ještě dokončili prvního bakaláře. A ačkoliv se tomu vyhýbáte, tak dříve nebo později se do odborných textů nakonec budete muset podívat. Protože i když to celé tři roky šudlíte jen s internetem a vlastní kreativitou, tak minimálně při psaní diplomky se budete muset do té knihovny nakonec vydat. Je nám líto.
Jenže pak to přijde. Akademické texty jsou na čtení těžké, složité a chvílemi máte pocit, že vám písmena skáčou před očima. Dá se s tím něco dělat? Ale jo.
Zvažte, jestli je opravdu potřebujete přečíst celé
Hele, sice tuto knížku máte povinnou ke zkoušce nebo se kruciálně vztahuje k tématu vaší diplomky, ale to neznamená, že nutně tu 600 stránkovou monstrbichli musíte číst celou. Nejdříve se poohlédněte po tom, jestli tuto publikaci nezpracoval někdo do přehlednějších skript pro vysoké školy. Projděte si taky online databázi diplomek na podobné téma. Ono i bakalářky a magisterské se práce se počítají jako validní akademické zdroje. A pokud takový skriptový výcuc ani diplomka neexistuje, tak prostě v rejstříku té zrůdně velké knihy najděte klíčové slovo, které vás zajímá a vyznačte si jen ty pasáže, které se ho týkají.
Přesuňte se do nerušivého prostředí
A tím nemyslíme místo, kde spíte, protože vás to donutí při čtení maximálně klimbat. Zkuste se posadit ke stolu, dát pryč mobil, vypnout internet nebo si skočit do místní studovny.
Zvolte správný formát na čtení
Někdo občas nezvládá číst pdf. soubory z počítače. Podsvícení i příliš řezavý font ruší. Zkuste si spíš vaši knížku převést do čtečky nebo vytisknout. A pokud můžete, tak použijte písmo Times New Roman. Tento font byl vyhodnocen jako jeden z nesnadněji čitelných. Vyvarujte se i zarovnání do sloupce.
Čtěte aktivně, ne pasivně
Mnoho lidí dělá základní chybu, že text čte jako pásmo, které jim proletí před očima. V popisné beletrii to může fungovat a takto nedbalé čtení vám i tak vykreslí fantastické krajiny ve vaší mysli, ale u odborného textu to bohužel neplatí. Každé jeho slovo je důležité. A proto někdy máte pocit, že čtete danou větu už čtyřikrát a stále nezanechala jedinou stopu ve vašem mozku.
Zkuste s textem spolupracovat. Pokud vám klade rétorické otázky, tak si na ně zkoušejte v duchu odpovědět. Nikdy nepřeskakujte odstavec, dokud si nejste jistí, že jste ho pochopili.
Čtěte častěji
Toto pomáhá nejvíce. Nejen že se vám zafixuje terminologie, ale seznámíte se i blíže se strukturou akademického jazyka. Čím více textů přečtete, tím vám budou připadat jednodušší.
Co dělat, když nestíháte?
Přečtěte si vždycky jen první dvě věty každého odstavce. Staré moudro totiž praví, že první věta v odstavci často vystihuje celý obsah textu pod sebou. Ozkoušeno za vás. A funguje to.
No dobře, ale co když opravdu, opravdu nestíháte?
Přečtěte si jen úvod a závěr práce. V úvodu vám totiž řeknou v kostce o čem knížka je a jaký je její záměr. V závěru pak hezky shrnou, jestli toho záměru dosáhli. A to jak ho dosáhli, to už budoucí generace zajímat nemusí.
