Současná doba nám umožňuje sledovat dění ve všech koutech světa, které by nám v žádném případě nemělo býti lhostejné. Pokud mu chceme rozumět opravdu dobře, máme možnost získat odpovídající vzdělání.
Obor mezinárodní vztahy nemá v univerzitním prostředí dlouhou historii, jako je tomu u jiných společenskovědních oborů. Jeho počátky sahají do období po první světové válce, kdy se v souvislosti s otevíráním zahraniční politiky veřejnost více zajímá o dění ve světě, čemuž velmi nahrává masový rozvoj médií. Na tento jev reaguje část univerzit v anglosaském světě, především ve Spojených státech. Obor tak bývá často zaměňován jako studium a analýza praktické zahraniční politiky USA, což však dnes již nemůžeme brát úplně vážně.
V České republice se mezinárodní vztahy etablovaly poněkud kostrbatě. Krátké otevření oboru po roce 1945 střídá komunistický režim, studená válka a dlouhodobé odtržení od „kapitalistického“, resp. amerického světa. Následně po roce 1990 přichází období obrovského rozvoje oboru, přičemž počátky můžeme považovat spíše za historizující, neboť pro výuku těchto studijních programů bychom v této době jen těžko hledali odpovídající učitele. Současná doba mezinárodním vztahům poskytuje poměrně stabilní zázemí, kvalifikované vyučující i následné praktické uplatnění. Pojďme se tedy krůček po krůčku probrat jednotlivými fázemi tohoto velmi poutavého studia.
Kde všude můžu tento obor studovat?
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze nabízí bakalářské studium mezinárodních vztahů hned v několika variantách. Můžeme zde studovat Mezinárodní teritoriální studia, Teritoriální studia či konkrétnější Česko-německá studia. Jako navazující studium si pak můžeme zvolit specifikovanější oblast zájmu, například Americká studia, Evropská studia, Transaltantická studia atp. Pro nadané studenty fakulta taktéž nabízí doktorský studijní program Mezinárodní teritoriální studia.
Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické poskytuje nepřeberné množství studijních oborů. Nalezneme zde katedry věnující se cestovnímu ruchu, mezinárodnímu obchodu, politologii, světové ekonomice atp. Zdůrazněme, že jak již vyplývá z názvu školy, studium je takřka vždy provázáno s ekonomií. Z konkrétních bakalářských oborů máme na výběr Cestovní ruch a regionální rozvoj, Mezinárodní obchod, Mezinárodní studia – diplomacie, Podnikání a právo a Politologie. V magisterském studijním programu nám k těmto přibývá obor Evropská integrace. Doktorské studium je pak akreditováno pouze ve čtyřech oblastech: Evropská studia, Mezinárodní obchod, Mezinárodní politické vztahy a Obchodní a mezinárodní hospodářské právo.
V Plzni bychom mezinárodní vztahy nalezly pod záštitou Západočeské univerzity, jejíž Filozofická fakulta vyučuje hned dva typy mezinárodních vztahů. Jsou jimi Mezinárodní vztahy – britská a americká studia a Mezinárodní vztahy – východoevropská studia. Pro oba obory jsou společné politologické předměty a předměty týkající se mezinárodních vztahů. V oboru Britská a americká studia navíc prohloubíme své dovednosti na poli anglického jazyka a historie či kultury anglosaských zemí. Naproti tomu východoevropská studia zabezpečují studium ruštiny, kulturu a vývoj jednotlivých rusky hovořících oblastí. V navazujícím magisterském programu je dále poskytován obor Mezinárodní vztahy či Evropská kulturní studia. Katedra blízkovýchodních studií Fakulty filozofické nabízí dále bakalářský obor Blízkovýchodní studia. Zde se seznámíme s kulturou, historií a jazyky Blízkého východu. Tento obor má dokonce svou samostatnou katedru – Katedru blízkovýchodních studií. Jako navazující obor katedra zprostřekovává Kulturní antropologii Předního východu.
Vysokých škol, které daný obor poskytují, je samozřejmě mnohem více. Za všechny jmenujme ještě Metropolitní univerzitu, která má své sídlo v několika městech po celé České republice. Opomíjet bychom ale neměli také Masarykovu univerzitu v Brně, Univerzitu Palackého v Olomouci a další.
Co čekat od přijímací zkoušky?
Přijímací zkouška záleží vždy na zvolené univerzitě a může se v jednotlivých oblastech lišit. Avšak vždy by měla sestávat z jednoho či více jazykových testů, kulturního a historického přehledu (zvláště vybíráme si obor orientovaný na konkrétní oblast).
Nástrahy studia
Během studia bychom neměli zapomínat, že jsme si zvolili obor velmi pohyblivý – co se dnes naučíme, můře být zítra jinak. Avšak v tom je jeho kouzlo a máme-li nadšení pro věc, všechno je rázem jednodušší. Často se setkáme s velkým množstvím povinné literatury, čemuž studenti holdují jen neradi. Musíme se připravit na dennodenní sledování zpráv, měli bychom umět na dané okolnosti reagovat. Samozřejmostí je psaní nejrůznějších semestrálních prací, esejí a další vlastní tvorba.
Mé praktické dovednosti
Řekneme-li, že studujeme mezinárodní vztahy, první, nám adresovaná otázka, zní: „A co z Tebe bude?“ Odpověď na tuto otázku není vůbec jednoduchá. Absolvent vysoké školy, který se vyzná v problematice mezinárodní a zahraniční politiky, ovládá několik jazyků, potažmo se orientuje v ekonomii a mezinárodním právu, má na výběr hned několik možností. Vůbec nejjednodušší z nich jsou různé vládní a nevládní organizace, mezinárodní organizace, státní správa a diplomacie. Není tudíž vůbec vyloučeno, že jednoho dne budeme pracovat v aparátu Evropské unie, OSN či NATO. Dále se nabízí možnost věnovat se zpravodajství, potažmo žurnalistice. Nadaní studenti se však mohou uplatnit i v akademické sféře, v nejrůznějších think-tancích, politických stranách apod.
Studium mezinárodních vztahů je jako každé jiné. Přináší spoustu obav, nervozity před zkouškami, termíny, které je třeba dodržet. Avšak nese s sebou také jistou výzvu – odvážnému štěstí přeje, aneb nebojme se, jděme do toho po hlavě a v pravou chvíli se přihlašme o své slovo.
Foto: sxc.hu
