Výhody a nevýhody opalovacích metod

Natřít se krémem, lehnout si na sluníčko, či se zavřít do solárka?

V dnešním světě jsou ideálem krásy nejen ženy hubené s uhrančivým pohledem, ale i krásně a bez chybičky opálené. Existují tři nejrychlejší a nejznámější cesty, jak čokoládové kůže dosáhnout. Těžké je ale rozhodování, která z nich je ta nejrychlejší, nejzdravější a obecně nejlepší. Proto vám přinášíme soupis výhod a nevýhod opalování na slunci, v soláriu, či za pomoci samoopalovacího krému.

Slunce

Jeho největší výhoda je samozřejmě dostupnost a cena – alespoň během léta je slunečního svitu většinou k dispozici víc než dost a ležení na něm vás bude stát tak maximálně lístek na nejbližší veřejnou pláž. Navíc všichni ví, že slunce působí na naše tělo blahodárně, pokud se správně chráníme.

Jedna z největších nevýhod je ovšem špatná kontrola a regulace opalování, mnohdy vás začnou spálená místa pálit mnohem později, než v době, kdy jste měli slunce opustit. Na sluneční paprsky také musíme naší kůži přivykat, abychom předešli spálení. Kůže dlouhodobým opalováním ztrácí pružnost, tvoří se vrásky a pigmentové skvrny. To jsou už ale podobné nevýhody jako u solária.

Solária mají ze všech metod nejvíc pro i proti.

Solárium

K nejčastějším argumentům pro solária patří, že jde o regulované opálení, tudíž je méně škodlivé. Je sice pravda, že v soláriu neproležíte celý den jako na slunci, ale pokud chcete dosáhnout výsledků, musíte ho navštěvovat pravidelně a ideálně celoročně. A na tom tahle argumentace lehce pokulhává. Pravda ale je, že právě tím, že si relax z tepla a improvizovaných slunečných paprsků návštěvníci solária dopřávají po celý rok, mají například po zimě kompletně osvěžený organismus a snadněji se vyhnou jarním depresím. Do těla jsou totiž endorfiny, které opalování vyplavuje, dodávány kdykoliv se vám zachce.

U solárií ale převažují obecně spíš proti, tedy alespoň podle názorů některých lékařů a odborníků. Vzhledem k dnešní uspěchané době, kdy chce mít každý všechno a hned, jsou lampy v soláriích konstruovány tak, aby produkovaly více škodlivějšího UV – B záření, které opaluje rychleji než UV – A záření. Snadno tedy dostanete do těla až 5x více UV – B. Proto jakmile se v soláriu lehce přismahnete do červena, měňte firmu. Správná „opalovací rakev“ totiž produkuje pouze UV – A záření, pod kterým se nikdy nespálíte. Velmi často se také u obsluhy solárií setkáte s nekvalifikovanými studenty na brigádě, kteří vám jen stěží poradí, jaký jste fenotyp a zdali je pro vás opalování pod lampou vůbec vhodné.

Samoopalovací krém je z hlediska zdraví nejbezpečnější metodou.

Samoopalovací krém

O jeho aplikaci si můžete přečíst zde, my se ale opět podíváme na zoubek jeho plusům a mínusům.

Samoopalovacími přípravky neriskujete zdraví, což je první a největší plus této metody. Navíc je časově nejmíň náročné, barva po nátěru odpovídá 6 – 8 návštěvám solária a jejich cena se pohybuje už od sto rokun.

Zároveň ale samoopalování nevyplavuje endorfiny ani vitamin D. Barva vám navíc na kůži vydrží jen několik dní a dokáže se nevzhledně opotit v kožních záhybech. A pokud nedodržíte nezbytné kroky před aplikací krému, může se z vás velmi rychle stát flekatá něco v barvě sýrového rohlíku.

Foto: Pixabay.com

Podobné články